|
|
Role sociálního pracovníka v psychiatrické nemocnici - výzvy a limity práce
Koutná, Jolana ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Diplomová práce "Role sociálního pracovníka v psychiatrické nemocnici - výzvy a limity práce" se zabývá profesí sociálního pracovníka v psychiatrické nemocnici. Diplomová práce se standardně skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část je zaměřena na duševní onemocnění, charakteristiku závažných duševních onemocnění, profesi sociálního pracovníka pracujícího v psychiatrické nemocnici, multidisciplinární spolupráci, specifika práce s duševně nemocnými, reformu psychiatrické péče a organizaci lůžkové psychiatrické péče v České republice. V empirické části je popsána metodologie kvalitativního výzkumného šetření a interpretována data, která jsou výsledkem polostrukturovaných rozhovorů se sociálními pracovníky a jejich klienty. V závěru diplomové práce je zodpovězena hlavní výzkumná otázka, součástí jsou doporučení pro praxi a návrhy dalších výzkumů. Klíčová slova Sociální pracovník, sociální práce, zdravotnictví, psychiatrická péče, duševní onemocnění, reforma psychiatrické péče, role sociálního pracovníka, multidisciplinární tým
|
|
|
Zapojení peer konzultantů do péče o duševně nemocné v kontextu reformy psychiatrické péče v České republice
Hekšová, Tereza ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kopsa Těšinová, Jolana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou současného zapojování peer konzultantů do péče o duševně nemocné v kontextu identifikace jejich specifických potřeb. Cílem práce je zjistit, jaké benefity ze zaměstnávání peer konzultantů plynou pro ně samotné a pro sociální a zdravotní systém psychiatrické péče. Zároveň si práce klade za cíl identifikovat možné překážky či výzvy, které se při vykonávání práce peer konzultanta, ale také při jejich zaměstnávání, objevují. K teoretickému a konceptuálnímu ukotvení práce autorka využívá koncept zotavení a teorii implementace. Optikou expertů pohybujících se v dané oblasti a peer konzultantů poskytuje práce zmapování přínosů role peer konzultantů a přehled jejich specifických potřeb. Autorka zároveň v současném nastavení systému zapojování peer konzultantů identifikuje výskyt značných bariér, které způsobuje především legislativní neukotvení jejich pozice. Na závěr autorka předkládá doporučení pro budoucí vývoj zapojování peer konzultantů.
|
|
|
Politika duševního zdraví v České republice
Divíšek, Michal ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Bodnár, Jan (oponent)
Strategie reformy psychiatrické péče vydané Ministerstvem zdravotnictví ČR v vybranými zahraničními dokumenty. Za tímto účelem byla provedena Hlavním zjištěním práce jsou rozdíly v přístupu k duševnímu zdraví, kdy se Strategie reformy psychiatrické omezuje pouze na oblast psychiatrie a příjemce péče, zatímco mezinárodním diskurzu se tato problematika řeší ěji jako celospolečenský Na druhou stranu je vidět určitá ideová změna představovaná zejména rozvojem komunitní péče, která byla v České republice dlouhodobě zanedbávaná. duševního zdraví se některých ohledech přibližuje světovým trendům, rozdíl přístupech k duševnímu zdraví je ale stále patrný.
|
|
|
Totální domov: Péče a sociální život v psychiatrické instituci
Tichý, Mikuláš ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Klepal, Jaroslav (oponent)
Práce vychází z tříměsíčního zúčastněného pozorování uskutečněného v domově se zvláštním režimem v roce 2010 a interview sbíraných po další tři roky. Vychází z perspektivy medicíské antropologie a antropologie institucí. Zaměřuje se na etnografii instituce s cílovou skupinou lidí s chronickou duševní poruchou, demencí a závislostmi. Mapuje jednotlivé její složky a aktéry, jejich sociální život a vztahy v rámci instituce. Analýza je založena na konceptu totální instituce Ervinga Goffmana, dále s využitím myšlenek Josefa Piepera, Martina Bubera, Emanuela Lévinase, Ericha Fromma a Michela Foucaulta. Domov se zvláštním režimem je institucí, která s klasickými příklady totálních institucí sdílí některé problémy a klientelu, ale nedávné reformy směřovaly k maximálnímu omezení rysů totální instituce. Přesto se nezdá být institucí vitální a objevují se zde nové aspekty sociální situace obyvatel i zaměstnanců. Nové problémy zahrnují absenci terapie pro obyvatele, jejich marginalizaci danou špatnou finanční situací v instituci, kde je mnoho služeb placených a malou návaznost další péče komunitního a ambulantního typu. Klíčová slova: totální instituce, domov se zvláštním režimem, psychiatrická péče, medicínská antropologie, antropologie institucí, sociální péče, duševní nemoc Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vývoj a nové trendy v péči o lidi s duševním onemocněním
Vajdová, Martina ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Vývoj a nové trendy v péči o lidi s duševním onemocněním Anotace: Cílem mé bakalářské práce je zachytit vývoj a nové trendy v péči o lidi s duševním onemocněním. V úvodu se krátce věnuji pojmu duševní choroba a uvádím rozdělení duševních nemocí. Několik vybraných diagnóz duševních nemocí je zde blíže popsáno, je čerpáno z odborné literatury, zkušeností z praxe i dostupných zdravotnických statistik. Následuje popis vývoje péče o lidi s duševním onemocněním. Od starověku až po středověk si společnost vysvětlovala existenci duševní nemoci u člověka jako působení nadpřirozených sil. O péči o lidi duševně nemocné se v těchto obdobích, až na pár výjimek, ještě nedá hovořit. Situace lidí s duševním onemocněním se zlepšila až v době osvícenství. S rozvojem lékařské vědy dospěla společnost k pochopení, že důvodem duševní choroby je onemocnění mozku. Došlo k osamostatnění se psychiatrie jako oboru, dostavily se první léčebné úspěchy. Léčba se začala soustřeďovat do ústavů pro duševně choré, později do psychiatrických léčeben. Tento trend převládal do 2. poloviny 20. století. Ke konci 20. století začal proces deinstitucionalizace psychiatrické péče. Vznikly sociální služby jako například denní stacionáře, chráněné bydlení, podpora samostatného bydlení apod. Novým trendem pro 21. století je komunitní psychiatrická péče...
|
|
|
Úmrtnost v populaci s duševním onemocněním v České republice 2000-2017
Karásková, Anežka ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Malinová, Albína (oponent)
Úmrtnost populace s duševním onemocněním v České republice 2000-2017 Abstrakt Bakalářská práce se zaměřuje na úmrtnost subpopulace s duševním onemocněním. V první části jsou teoreticky popsány rizikové faktory související s duševním onemocněním, které mají vliv na úmrtnost této subpopulace. Jsou uvedeny behaviorální, sociální a patofyziologické faktory. Dále jsou popsány hlavní příčiny úmrtí této subpopulace a porovnána úmrtnost na jednotlivé příčiny s úmrtností obecné populace z těchto příčin. V druhé části je na základě dat z publikace ÚZIS ČR Psychiatrická péče pro období 2000-2017 o ambulantní a lůžkové psychiatrické péči studován vývoj ukazatelů incidence, prevalence, hospitalizovanosti a hospitalizační letality v těchto zařízeních podle pohlaví, věku a skupin diagnóz. Hospitalizační letalita je srovnána s intenzitou úmrtnosti v České republice pomocí metody přímé standardizace a relativního rizika úmrtí. Porovnána je úmrtnost pro příčinu duševního onemocnění podle místa úmrtí. Intenzita úmrtnosti v lůžkových psychiatrických zařízeních je v celém období zvýšená, postupně klesá a vykazuje diferencovanost podle pohlaví, věkových skupin a skupin diagnóz. Klíčová slova: duševní onemocnění, úmrtnost, hospitalizace, psychiatrická péče
|
|
|
Tvorba a prosazování reformy psychiatrické péče v ČR
Pluhař, Filip ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotherová, Zuzana (oponent)
Práce si klade za cíl najít a popsat důležité momenty, které vedly k prosazení reformy psychiatrické péče. Tato reforma byla přijata 24 let od pádu komunismu. Do té doby byly všechny pokusy o změnu nastavení systému psychiatrické péče neúspěšné. Tento lékařský segment je dlouhodobě podfinancovaný a převládá v něm hlavně institucionální péče. Následná péče často není zajištěna, je tedy pro člověka, který je propuštěn z péče institucionální, velmi těžké zapojit se do normálního života. Taktéž převládá stigmatizace lidí s psychickým onemocněním. Reforma zde představuje řešení těchto i mnoha dalších problémů, které nynější psychiatrie má. Tato práce by měla odpovědět na otázku, proč zrovna tato strategie byla úspěšně prosazena a co za tím stálo. Pomocí teorie tří proudů a pomocí rozhovoru s důležitými aktéry rozebírá jednotlivé události a okolnosti, které byli prosazovateli této politiky využity k tomu, aby reforma byla úspěšně schválena. Zkoumá jednotlivé motivy aktérů, jejich funkce a role, při tvorbě a prosazování reformy. Příčiny prosazení hledá jak v samotném Ministerstvu zdravotnictví, tak v EU nebo v zájmových organizacích mimo tradiční instituce. Práce může odpovědět na otázku, jestli šlo v tomto případě o obvyklý proces prosazování strategií či o sled náhodných událostí a eventuelně může...
|
|
|
Politika duševního zdraví v České republice
Divíšek, Michal ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Bodnár, Jan (oponent)
Strategie reformy psychiatrické péče vydané Ministerstvem zdravotnictví ČR v vybranými zahraničními dokumenty. Za tímto účelem byla provedena Hlavním zjištěním práce jsou rozdíly v přístupu k duševnímu zdraví, kdy se Strategie reformy psychiatrické omezuje pouze na oblast psychiatrie a příjemce péče, zatímco mezinárodním diskurzu se tato problematika řeší ěji jako celospolečenský Na druhou stranu je vidět určitá ideová změna představovaná zejména rozvojem komunitní péče, která byla v České republice dlouhodobě zanedbávaná. duševního zdraví se některých ohledech přibližuje světovým trendům, rozdíl přístupech k duševnímu zdraví je ale stále patrný.
|
|
|
Politika duševního zdraví v České republice
Divíšek, Michal ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Bodnár, Jan (oponent)
Cílem této práce je porovnat cíle a přístupy Strategie reformy psychiatrické péče vydané Ministerstvem zdravotnictví ČR v roce 2013 s vývojem v zahraničí zde reprezentovaným strategickými dokumenty vydanými Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Za tímto účelem byla provedena srovnávací případová studie, do které byly kromě Strategie reformy psychiatrické péče zahrnuty i dva akční plány pro duševní zdraví publikované WHO. Hlavním zjištěním práce jsou rozdíly v přístupu k duševnímu zdraví, kdy se Strategie reformy psychiatrické omezuje pouze na oblast psychiatrie a příjemce péče, zatímco světové trendy odrážející se v akčním plánech WHO řeší tuto problematiku komplexněji jako celospolečenský problém. Tvorba politiky duševního zdraví se sice v některých ohledech přibližuje světovým trendům, rozdíl v přístupech k duševnímu zdraví je ale stále patrný.
|
|
|
Totální domov: Péče a sociální život v psychiatrické instituci
Tichý, Mikuláš ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Klepal, Jaroslav (oponent)
Práce vychází z tříměsíčního zúčastněného pozorování uskutečněného v domově se zvláštním režimem v roce 2010 a interview sbíraných po další tři roky. Vychází z perspektivy medicíské antropologie a antropologie institucí. Zaměřuje se na etnografii instituce s cílovou skupinou lidí s chronickou duševní poruchou, demencí a závislostmi. Mapuje jednotlivé její složky a aktéry, jejich sociální život a vztahy v rámci instituce. Analýza je založena na konceptu totální instituce Ervinga Goffmana, dále s využitím myšlenek Josefa Piepera, Martina Bubera, Emanuela Lévinase, Ericha Fromma a Michela Foucaulta. Domov se zvláštním režimem je institucí, která s klasickými příklady totálních institucí sdílí některé problémy a klientelu, ale nedávné reformy směřovaly k maximálnímu omezení rysů totální instituce. Přesto se nezdá být institucí vitální a objevují se zde nové aspekty sociální situace obyvatel i zaměstnanců. Nové problémy zahrnují absenci terapie pro obyvatele, jejich marginalizaci danou špatnou finanční situací v instituci, kde je mnoho služeb placených a malou návaznost další péče komunitního a ambulantního typu. Klíčová slova: totální instituce, domov se zvláštním režimem, psychiatrická péče, medicínská antropologie, antropologie institucí, sociální péče, duševní nemoc Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.